Svrbí vás v kapse váš cestovní pas a už přemýšlíte, kam pojedete, jakmile to covid umožní? Zatím ho můžete nechat odpočívat v šuplíku. Státy Evropy totiž řeší, jestli k němu pro překročení hranic nebudete muset přidat ještě jeden pas – ten očkovací. O problematice očkovacích pasů píše víc Vendula Karásková z Asociace pro mezinárodní otázky.
Všechny členské státy Evropské unie v očkování proti nemoci covid-19 začínaly na stejné startovní čáře. Všichni premiéři byli součástí dohod s farmaceutickými firmami, i upozorňování ze strany Evropské komise, že se země mají na očkovací akci dobře připravit (časovou osu máme zde). Očkování vyžaduje obrovské plánovací i logistické kapacity. V Evropě se navíc všichni pohybujeme v prostoru ve velmi podobných podmínkách, které jsou dány rámcem evropského jednání s firmami a společnými pravidly. Některé země očkují velmi rychle a dýchají na záda světovým očkovacím premiantům. Na špici je v tomto ohledu Malta nebo Dánsko, na dalších pozicích se už několik týdnů střídají Slovinsko, Španělsko, Itálie nebo Litva.
Jaký je recept na Dánský úspěch? Zeptali jsme se experta, odborníka na evropskou politiku a Dána žijícího v Praze, Christiana Kvorninga Lassena, zástupce ředitele institutu EUROPEUM.
Jakým způsobem a jaká data zveřejňují vybrané členské státy ohledně pokroku očkování v zemi? Zatímco ČR má na stránkách ministerstva zdravotnictví zatím jen údaje o vykázaných očkováních, jinde svým občanům prezentují interaktivní mapky a grafy, reporty do úrovně regionů, některé dokonce den po dni, nebo celou očkovací akci provází jednotným vizuálním stylem.
Evropští politici se střídavě omlouvají za fakt, že vakcinace proti koronaviru v Evropské unii neprobíhá rychleji a střídavě hledají, na koho to hodit. Nervozitu u nich vzbuzuje zejména rychle probíhající očkování v USA, Británii a Izraeli. Ale pozadu nezůstávají ani některé evropské země – třeba Dánsko, Německo nebo Chorvatsko (zvláště, srovnáme-li jejich čísla například s Kanadou). Na samém chvostu se pak nachází Francie či Nizozemsko – tam dokonce očkování teprve zahajují. Do České republiky bylo doposud doručeno 30 tisíc dávek vakcíny Pfizer/BioNTech. Zhruba polovina z nich již byla aplikována prioritním skupinám obyvatel. Další statisícové dodávky mají dorazit ještě tento týden.
Aktualizovaná rekapitulace české cesty za prvními dávkami vakcín proti nemoci COVID-19, které Česká republika získala díky tomu, že se rozhodla ke společnému postupu s ostatními členskými zeměmi Evropské unie.
Projekt České zájmy v EU dal dohromady přehled základních otázek a odpovědí k vakcínám. Kromě jiného se dozvíte, zda na vývoj vakcíny dala v první fázi více ČR nebo zpěvačka Madonna, jak dopadly české alternativní plány a co se v Německu svádí na “východní Evropu”.
Evropský parlament odhlasoval usnesení, ve kterém požaduje, aby se daly spotřebiče v EU zase opravovat. Je to dobré pro ekologii a je to dobré i pro zákazníky. Těm už dochází s nejrůznějšími kazítky ve výrobcích trpělivost. Jde vlastně o návrat k něčemu, co dříve bylo naprosto přirozené. Praxe je však ještě daleko a návrh řešení z dílny evropských institucí nakonec může vypadat všelijak. Opatrní jsou i někteří čeští europoslanci.
Poslední summit evropských lídrů měl velmi bohatou agendu. Hlavním výsledkem byla dohoda o dlouhodobém evropském rozpočtu, která až do čtvrtka vázla na vetu Polska a Maďarska. Obě země odmítaly to, aby výplaty evropských prostředků byly podmíněné dodržováním právního státu, a vymínily si určité ústupy.
Státy Evropské unie opět řeší migraci a azylovou politiku. A svoji roli by mohli aktivněji sehrát i Češi. Mohli bychom například pomáhat s navracením migrantů zpět do vlasti. Naši policisté však na hranicích Unie slouží už nyní. Jedním z nich byl letos na jaře i Jiří Ulehla.
Když v únoru tohoto roku, na počátku pandemie koronaviru, turecký prezident Recep Tayyip Erdogan oznámil, že otevírá uprchlíkům bránu do Evropy, zaplavily svět dramatické záběry z řecko-turecké hranice. Davy lidí na nich na policisty na řecké straně házejí zapálené kusy dřeva, lahve a kamení. Policisté se brání slzným plynem, občas se do tmy ozve volání o pomoc. Málo se ví, že uprostřed těchto nepokojů stáli vedle svých kolegů z ostatních evropských zemí i čeští policisté, kteří sem byli vysláni v rámci celoevropské policejní spolupráce. Byl mezi nimi i Jiří Ulehla, pořádkový policista z Moravskoslezkého kraje. Co ho na misi přivedlo? A jaké zážitky si z hlídání evropské hranice odváží? A jsme schopni Evropě v případě potřeby pomoci?
Na konci tohoto týdne proběhne dlouho očekávaný summit lídrů EU, na kterém má mimo jiné dojít k završení několikaměsíčních diskuzí o podobě nového klimatického cíle EU pro rok 2030. Premiér Andrej Babiš by zde měl podpořit navrhovaný cíl 55 %. Je to to nejmenší, co může pro českou ekonomiku a občany udělat.
Andrej Babiš na jednání lídrů EU 10.12. 2020 (Zdroj: European Union, 2020)Číst dál